Vada příjmu potravy 1:Vesmír pošle do Tvého života lidi, věci a okolnosti, které potřebuješ v ten pravý čas.
Vada příjmu potravy 1
Tak takhle tady ne !!!
Obezita (zastarale cizím slovem obesita nebo obesitas), česky otylost (zastarale česky obtloustlost) je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Obezita u divoké zvěře je relativně vzácná, ale je obvyklá u domácích zvířat jako prasata, psi nebo kočky atd., které mohou být překrmené a bez dostatečného pohybu.
Pro bělošskou evropskou populaci je podle kritérií Světové zdravotnické organizace [WH] definována indexem tělesné hmotnosti (body-mass index, BMI) vyšším než 30. Pro asijskou a pacifickou populaci je obezita definována BMI vyšším než 25, někdy než 27. Hodnota BMI v rozmezí 25-30 u bělošské evropské populace je označována jako nadváha.
Orientačním ukazatelem nadváhy je také obvod pasu. Při obvodu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen jde o obezitu. Existují další ukazatele (poměr obvodu pasu k obvodu hýždí, měření tloušťky kožní řasy apod.).
V České republice se udávají statistická data o 40 % obyvatel bojujících s obezitou. Jiné prameny hovoří o tom, že 60-65 % Čechů je obézních. Statistiky OSN hovoří o celosvětové epidemii obezity. Některé výzkumy hovoří o obezitě jako chorobě, kterou lze léčit jako virovou nemoc.
Obezita je jmenná forma slova obézní, pocházejícího z latinského obēsus, což značí „statný, tučný nebo vykrmený.
Příčiny
Nadměrná chuť k jídlu vedoucí nadměrnému příjmu kalorií
Deprese (nedostatek harmonie v rodině, nemožnost seberealizace aj.)
Nedostatek pohybu
Podzimní přibírání váhy (podvědomé vyhodnocení podzimních stresů jako signálu k zvyšování tukových zásob)
Mateřské přibírání váhy
Hypofunkce štítné žlázy
Nadbytek estrogenů
Jsou 2 druhy obezity !!!
Hypertrofickou obezitu, u které roste velikost tukových buněk
Hypoplastickou obezitu, u které roste počet tukových buněk.
Příčiny vzniku obezity
Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod.
Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie
O nepoměr mezi příjmem a výdejem energie jde ve všech případech a může být způsoben:
Nadměrným příjmem energie – hlavně zvýšeným přívodem tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. V rozvinutých zemích, kde nás neustále bombardují reklamy na všechny možné druhy potravin a které nabízejí vyhublé modelky, je jídla skutečně nadbytek. A tak ani není divu, že stále přibíráme.
Nedostatečným výdejem energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Společně s nadbytečným příjmem potravy jde bohužel ruku v ruce i naprostý nedostatek pohybu. Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené a pokud jej k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. A z toho pramení spousta problémů – snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd.
Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Genetické dispozice
Víme, že minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se ale dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.
Hormonální vlivy
Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom).
Metabolické vlivy
Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolismu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se ale méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku.
Léky
Některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen).
Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti
U obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodné návyky, díky nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy. Jak známo, stravovací zvyklosti se také liší v jednotlivých zemích.
PROSTĚ A JASNĚ
* JÍST,ALE ZDRAVĚ !!!
* JÍST,ALE VÝŽIVNĚ !!!
* HÝBAT SE CO NEJVÍCE TO JDE !!!
* PÍT DOSTATEK TEKUTIN !!!
