Půjdu na to bez okolků.
Konvenční a
běžné diety prostě nefungují,tečka.
Myslete si opak,je to
tak.
Časopisy pro ženy přicházejí rok co rok s nejnovějšími
zázračnými dietami přesně načasovanými na dobu prázdnin a dovolených. I já podléhám
- omyl - podléhala jsem - už jsem z toho vyrostla:-)Věk žen, které diety podstupují stále klesá.
První diety absolvují mnohé dívky už mezi desátým a dvanáctým rokem
života.Hrůza. Diety slibují hory-doly, realita však bývá často
žalostná. Člověk se několik dnů, možná dokonce několik týdnů týrá. Nepřetržitě ale myslí na to, kdy
zase bude moci něco sníst. A na to, co všechno by snědl, kdyby mohl. Zkrátka –
ustavičně se zaobírá jídlem. Potom s dietou skončí a většinou zažije
velké zklamání. Těch několik těžce shazovaných kilogramů nabere zpět, než se
naděje. Vědci znovu a znovu varují před neuváženým experimentováním
s dietami. Důvod je nasnadě. Když držíme diety příliš často, je systém
signálů hladu a sytosti naprosto dezorientován. Tělo dostává méně jídla a přizpůsobuje se tomu. Jak
má náš organismus vědět, že právě teď držíme dietu ? Vypukl hladomor !,
myslí si naše tělo. A proto to příroda zařídila tak, že organismus téměř okamžitě přepne na nouzový
režim. Začne hospodařit. Redukuje procesy látkové výměny, spaluje méně kalorií, a to z jednoho
jediného důvodu – z pouhého pudu sebezáchovy. To také vysvětluje, proč
při dietě většinou mizí první kilogramy velmi rychle a zdánlivě bez problémů.
Organismus potřebuje určitou dobu, než zareaguje. Tělo si řekne –aha, stravy není nazbyt,
musím tedy zatáhnout za nouzovou brzdu. A potom už kilogramy ubývají pomaloučku, anebo přestanou
ubývat úplně. Když pak s dietou skončíme, látková výměna nemešká a vezme si, co
postrádala. Kalorie, které teď dostane, zpracovává zvlášť efektivně. Proto lidé po
skončení diety tak rychle zase přiberou. Naše tělo neošálíme – je to velmi
důmyslný stroj ! Časté odtučňovací kúry znamenají pro organismus obrovský
stres. Když se stravovací zvyklosti neustále mění, látková výměna neví, na čem je. Dochází pak
k tzv. jojo-efektu. Člověk hubne při každé dietě ještě
pomaleji a když s dietouskončí, přibere ještě rychleji. Vyvážený stravovací režim je
opravdu to nejlepší, co můžeme svému tělu dát. Právě proto jsou veškeré diety tak
nebezpečné. Někdy totiž znamenají začátek konce, protože mohou vést přímo k poruchámpříjmupotravy.Otom zde
.................................
Kdo drží dietu často, snadno se ocitne
v začarovaném kruhu. S každou dietou klesá bazální
metabolismus Co je bazální metabolismus je základní množství energie, kterou
tělo potřebuje, aby mohlo správně fungovat. Tělo si tedy zvykne, že musí vyjít s menším
množstvím energie. A když po skončení dietynastane normální přísun potravy, tělo to
chápe jako „žrací“ orgie. Vše, co přesahuje jeho /přechodně sníženou/ potřebu energie,
si schová do své zásobárny tuku jako rezervu na horší časy. Protože „co kdyby náhodou
zase přišel hladomor ?“ Stane se tak přesně to, čeho jsme se obávali a čemu jsme chtěli
zabránit – ztloustneme. Následuje další dieta a další a vše se rozjíždí
nanovo. Jedna dieta stíhá druhou a najednou vězíme až po uši ve stravovacích
poruchách. Držíme-li diety neustále, ocitáme se
v nebezpečí anorexie. Ztrácíme kilo za kilem a jednoho dne pravděpodobně přestaneme
mít své stravovací návyky pod kontrolou. Staneme se posedlými hubnutím. Hazardujeme se svým
zdravím. Tělo je dobře vyzbrojeno pro boj s úbytkem hmotnosti.
Zvlášť rafinovanou, zázračnou zbraní jsou hormony. Při drastické dietě organismus prostě
přestane produkovat určité hormony ovlivňující náladu. Dostavují se tedy deprese. Jakmile člověk
přijme potravu bohatou na sacharidy, jeho nálada se okamžitě zlepší. A právě proto
následuje zpravidla po delších fázíchhladovění a půstu hotový záchvat přejídání. Člověk
není schopen se ovládat. Když se vzor tohoto chování zaběhne –
hladovění/přejídání/hladovění/přejídání – jsme na nejlepší cestě
k vážné bulimií.
K fyzickým (zdravotním) následkům hladovění a intenzivních diet patří
především:
- zimomřivost, snížená tělesná teplota, nízký tlak a s tím související
závratě
- celková únavnost, svalová slabost a
spavost, poruchy spánku
- zažloutlá, praskající pleť,
zvýšený růst ochlupení po celém těle
- suché a lámající
se vlasy
- zvýšená kazivost zubů
- snížená funkce střev – zácpa
- nepravidelná menstruace až vymizení
menstruace
- srdeční obtíže, zejména
nepravidelný tep (arytmie), oslabený krevní oběh, chudokrevnost, zvýšená hladina cholesterolu v
krvi
- dehydratace, rozvrácení minerálního
metabolismu, hrozí až selhání ledvin
- odvápnění kostí
(ty jsou pak více ohroženy zlomeninou)
- oslabení celkové
obranyschopnosti organismu
- u mladých dívek se může
zpomalit růst a opozdit puberta
Mezi nejčastější psychické důsledky hladovění patří :
- pokleslá, depresivní
nálada, podrážděnost
- namísto posílení sebevědomí
přibývá nejistoty a úzkostných prožitků
- i malé problémy
se zdají být neřešitelné
- poruchy koncentrace,
nesoustředěnost
- v myšlenkách se anorektičky
neustále zabývají jídlem, roste nutkání přejídat se, rády vaří, sbírají recepty a
“vykrmují” druhé, zatímco samy se jídla většinou ani nedotknou.
- ztrácí zájem o okolí (uzavírají se do sebe, vzrůstá
egocentrismus), zájem o sex a vše, co se bezprostředně netýká jídla. Vyhýbají se společnosti a
společenskému dění, dostávají se do konfliktů s rodiči a přáteli
- narůstá vztahovačnost
Smrtelně končí úplné
hladovění po 50 až 70 dnech.
